V novele Pokrývač se Miloň Čepelka ohlíží do dob husákovské normalizace, kdy si lidé s uměleckými ambicemi v tzv. šedé zóně namlouvali, že přes všechny strachy a úhybné manévry mají své životy pod kontrolou. Příběh s podtitulem Obrazy ze života ing. Řezníčka, vyprávěný s ironickým nadhledem, je autorovým holdem češtině, slovně i stylisticky tak rozmanité. „Jaké bylo žití ing.Řezníčka a lidí okolo něj v čase českého rádobysocialismu? Vzrušující? Zoufalé? Odporné? Nemravné, věrné, zrádné, ubohé, scestné, plodné, jalové, šťastné, nadějné, beznadějné, poučné, veselé, smutné, prázdné, pestré? Má smysl to zkoumat? Má. Ale ať odpovíme jakkoli, od pravdy budeme daleko. Kéž se vám přesto dobře poslouchá! Miloň Čepelka. „
