Jeden z nejslavnějších textů americké dramatiky získal brzy po svém prvním uvedení (1944) cenu newyorské kritiky, byl několikrát zfilmován a od doby svého vzniku je téměř nepřetržitě inscenován na jevištích po celém světě. Příběh inspirovaný vlastním osudem i nejbližšími členy rodiny – matkou a nemocnou sestrou. Vrací se v něm na americký Jih před druhou světovou válkou, ovšem historické ukotvení je tu pouhým rámcem pro nadčasový obraz věčného míjení, nenaplněných snů o jiné skutečnosti, než je ta, kterou jsme nuceni žít. Tom pracuje jako skladník v obuvnické firmě a jeho plat je jediným příjmem, z něhož rodina platí malý byt na okraji města i další výdaje. Utíká od práce k psaní poezie nebo do světa filmových příběhů nabízených místním kinem a má jedinou touhu – odejít. Tak, jako to kdysi udělal jeho otec. Odejít ze stereotypního a prázdného zaměstnání, z šedivého, stísněného bytu a především od milující nesnesitelné matky, ponořené do lázně vzpomínek na vlastní mládí. Tím, co mu brání udělat rozhodný krok je především lehce postižená Laura, zoufale vystrašená z komunikace s okolím a uzavřená do vlastního světa skleněných zvířátek, kterým věnuje veškerou pozornost i cit. Ve chvíli, kdy se ukáže, že není schopná ani dokončit obchodní školu, otevírá se jediné východisko – Lauru provdat. Na okamžik se snad zdá, že by se sen mohl proměnit ve skutečnost, když spontánní a charismatický Jim mění Lauřin stud a nedůvěru v něžnou, oduševnělou krásu… Realita však obvykle nedopřává něze happy end a tyhle zvláštní námluvy, bohužel, nejsou výjimkou. Přesto příběh čtyř protínajících se i míjejících se osudů podmaňuje svou naléhavostí, životností postav i jemností, s níž odhaluje plaché krajiny duše. Rozhlasové nastudování s mimořádným hereckým obsazením a působivou zvukovou realizací jej nechává promluvit neočekávanými tóny, které budou v uších posluchačů dlouho doznívat.
