Psychologická novela s prvky hororu a černé satiry, podle níž vznikl v roce 1968 kultovní film v režii Juraje Herze, s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Kniha byla vydána v roce 1967 a řadí se do tak zvané druhé vlny válečné literatury. Příběh se odehrává těsně před vypuknutím druhé světové války a končí dějovým skokem do roku 1945. Hlavním hrdinou příběhu je Karel Kopfrgingl, otec středostavovské rodiny, zvláštní laskavý podivín, jehož fascinuje smrt a vše s tím spojené. Mnoho let je zaměstnán v pražském krematoriu jako „spalovač mrtvol“. Na základě pokřivené interpretace tibetské filozofie chápe i usmrcování jako pomoc na cestě do ráje, k návratu do Světla a nekonečného míru. Kniha Spalovač mrtvol je mistrovským vhledem do duševních pochodů manipulovaného i sebemanipulovaného člověka, vlastně omezeného slabocha, z něhož se jakoby nenápadně, postupně stává lidská stvůra. V tomto případě proměna duše hlavního hrdiny příběhu „naštěstí“ vyústí do psychiatrické nemoci. Leitmotivem novely je však především problematika rasové nenávisti a kolektivní viny. Dílo je pozoruhodné myšlenkově i formálně, používáním výhradně spisovného jazyka i v přímé řeči, výstavbou děje, častým symbolickým vyjadřováním, opakováním slovních spojení, která umocňují gradaci a naléhavost sděleného.
